Původně publikováno v roce 2017 v časopise Finmag.
Autorka: Petra Dlouhá.
„Moje budoucnost je na psychedelické klinice,“ cítí stále jasněji Rita Kočárová. Než bude používání halucinogenů v terapii legální, bude mladá psycholožka pokračovat ve výzkumu. Na jediném místě v Česku, kde vás doktoři smějí vystřelit na trip.
Pokusy s halucinogeny na lidech Československo zakázalo v roce 1974. V předchozím desetiletí se ve velkém experimentovalo s LSD, psychedelika byla celosvětovým trhákem psychiatrických výzkumů a český psychiatr Stanislav Grof významným průkopníkem oboru. Pak se LSD začalo v Americe nekontrolovaně šířit jako rekreační droga – a výzkumy dostaly stopku.
O průlom se u nás postarala skupina mladých vědců okolo psychiatra Tomáše Páleníčka. Po třech letech žádostí a schvalování konečně získali povolení. Na podzim 2015 začínají s výzkumem. Dostat do Česka legálně látku, která je na seznamu zakázaných nebezpečných drog, nebylo snadné. Psilocybin – halucinogen obsažený v lysohlávkách – dovážejí z Německa. A podávají dobrovolníkům v Národním ústavu duševního zdraví v Klecanech.
Knížky o šamanech, kteří vypili tajemný nápoj a mohli létat, Ritu uchvacovaly, už když byla malá. V pubertě četla My děti ze stanice ZOO – nedalo jí spát, co je to za věci, které člověka dovedou až na krajní mez. Změněné stavy vědomí a závislosti: obory, kterými se jako výzkumnice zabývá dodnes. Nesouvisejí ale nutně. Na halucinogenech totiž závislost nevzniká, a když je berete často, přestávají působit.
V HADÍM HNÍZDĚ
Když promýšlela téma diplomky, dočetla se o centru Takiwasi v Peru: závislé na drogách tu léčí pomocí přírodních psychoaktivních látek. Tradiční amazonský šamanismus propojují s moderní psychoterapií. „Hned jsem tam napsala. A začala se učit španělsky.“ V Česku se v té době psychedelika směla testovat jen na potkanech, tohle byla pro její výzkum unikátní příležitost.
Do Takiwasi měla pokračovat z cesty po Jižní Americe. Do Peru ale nedorazila. V Kolumbii dostala tip na šamana, asi tři hodiny jízdy od Bogoty. Vypravila se na jeho ceremonii, aby poprvé vyzkoušela halucinogenní odvar z rituálně užívané amazonské rostliny ayahuascy. Než došlo na ayahuascu, fouknul šaman Ritě do nosu přírodní látku zvanou vilca. Tehdy ji neznala, dnes už ví, že je to mimořádně silné psychedelikum.
Vyšla z přístřešku. Svítil úplněk. „Pak už si jen vzpomínám, jak padám na zem, ležím v hadím hnízdě, had mě kouše do ruky. Všude kolem blikají barvy a já cítím, že umírám.“ Když se začala uklidňovat, ležela už ve spacáku. Sáhla po kapesníku a uviděla ruku posetou puchýři. Když ji šaman našel, měla kolem ruky omotaný kabel, kterým místní načerno odebírají elektřinu ze sloupů vysokého napětí – probíjel.
Zážitek, který Ritu málem připravil o život, se stal motorem pro šíření osvěty. „Zájem o užívání psychedelik trvá, i když jsou ilegální. Musíme se snažit snižovat rizika.“ Nezodpovědných „šamanů“, kteří podávají halucinogeny, aniž by zajistili bezpečné prostředí, je hodně. „Počet stoupá úměrně poptávce. Slyšela jsem i o případech, kdy samozvaní šamani znásilňovali ženy.“
VRÁTIT SE
Na stáž do Peru zamířila o půl roku později, tentokrát už bez zastávek. „Pro jistotu.“ Takiwasi je v překladu z kečuánštiny Dům, kde se zpívá. Rita tu tři měsíce sbírala data pro výzkum účinků ayahuascy v psychoterapii.
Nemocní, kteří do Takiwasi přicházejí bojovat se závislostí na heroinu, kokainu, alkoholu nebo všem dohromady, nejprve musí projít očistou. V malé místnosti sedí v kruhu asi deset lidí. Každý má po levé ruce džbán, po pravé kyblík. Jeden po druhém dostává kalíšek s extraktem z očistných rostlin. Vypijete několik džbánů vody. Zvracíte. Hodně a dlouho. Teprve až váš žaludek najde klid, provede se ukončovací rituál. Můžete jít.
Očistné rituály se opakují. Když tělo i duši důkladně zbavíte nánosu nečistot, můžete se začít věnovat duchovním otázkám svého života: čeká vás ayahuascové sezení se šamanem, původně francouzským lékařem, zakladatelem centra Jacquesem Mabitem. Psychedelický nápoj vyplaví obsahy z nevědomí, zpracovat vám je později pomáhá terapeut. Rita zmíní příklad pacienta. „Během ayahuascové zkušenosti se narodil v mrtvém těle bratra, kterého máma potratila.“ Prožitek vyvolaný halucinogenem podle Rity může pomoct vyrovnat se s traumatem. „Je těžké uchopit všechno slovy, vizualizace pomáhá. Skrze rostlinu můžete ten okamžik znovu prožít, se všemi emocemi.“
Zajímá mě, jestli má léčba závislostí v Takiwasi skutečně výsledky. „Samozřejmě nemá stoprocentní úspěšnost. Ale podle toho, co jsem viděla, existuje skupina lidí, kterým tradiční medicína, jak se praktikuje v Takiwasi, pomáhá vrátit se do světa bez drog.“ Pro mnohé je Takiwasi poslední štací, často sem míří závislí, u kterých ostatní terapie selhaly.
BÍLÁ TABLETA
Po návratu z Peru Rita píše Tomášovi Páleníčkovi. Je to jediný člověk v Česku, o kterém ví, že se zabývá výzkumem psychedelik. V Národním ústavu duševního zdraví se právě rozbíhá přelomový psilocybinový výzkum, iniciovaný profesorem Jiřím Horáčkem. Rita se tu seznamuje i s dalšími badateli, například Petrem Winklerem, který se věnuje psychedelickým studiím ze šedesátých let. A dostává místo. „Získala jsem práci snů.“
Psilocybinovým výzkumem prošlo už dvacet dobrovolníků. Dalších dvacet bude následovat. Všichni předem podstoupili psychiatrické i psychologické testy: musejí být zdraví, nesmějí mít duševně nemocné příbuzné ani náchylnost k psychické chorobě. Halucinogen totiž může poruchu, která by jinak nemusela propuknout, rozjet.
Experiment se odehrává v místnosti vyzdobené koberci s jihoamerickými domorodými vzory. Dobrovolník se usadí na gauč, na hlavě má čepici, ze které vedou barevné drátky, do ruky zavedenou kanylu. Hraje hudba, hoří svíčky, ve vzduchu je cítit vůně pálené šalvěje. Po celou dobu jsou přítomní ještě dva lidé: psychiatr a psycholog. Starají se, aby výlet do vnitřního vesmíru proběhl bez újmy. Lékař dobrovolníkovi nabídne několik bílých kapslí.
Možná se váš svět rozpadne v duhový kaleidoskop, poletíte galaxií, uvidíte auru andělů. Možná vás budou trýznit příšery a démoni, okusíte pocit přicházející smrti. Nebo se nestane vůbec nic. Žádný z dobrovolníků předem netuší, jestli mu lékař podal psilocybin, nebo placebo. Taková jsou pravidla výzkumné hry.
Vědci pomocí EEG a magnetické rezonance měří, co halucinace dělají s mozkem, jak se projevují na úrovni neuronů. Nechají vás ponořit se do sebe. Občas ale kladou otázky, chtějí vědět, co zažíváte. Když přijde úzkost a děs, ujistí vás, že všechno je v pořádku; ať vidíte a cítíte cokoli, odezní to, zase bude dobře.
PO NEZVYKLÉ DRÁZE
Psychedelický výzkum se po desetiletích útlumu začíná znovu rozvíjet i ve světě. Oprašují se studie ze šedesátých let. Vědci, kteří na něm pracují, věří, že psychedelika můžou pomáhat v léčení traumat, závislostí, úzkostí a depresí u těch, kterým běžná léčba od utrpení neulevuje. Také výzkumníci z Národního ústavu duševního zdraví by chtěli v navazující studii testovat účinky psilocybinu na lidech s klinickou depresí.
Český výzkum naznačuje, že psychedelická zkušenost může být přínosná i pro zdravého člověka. „Účastníci potvrzují, že jsou spokojenější v životě, vztazích i spiritualitě,“ zmiňuje Rita. Větší všímavost, schopnost žít v přítomném okamžiku, jednat svobodně, vymanit se ze sevření konformity nebo se jednoduše cítit líp – to jsou vytipované účinky psilocybinu, které bude doktorandka ověřovat v další fázi výzkumu. „V šedesátých letech se hodně mluvilo o tom, že psychedelika můžou změnit i hodnotový systém člověka, začne pro něj být důležitější blaho druhých a přírody, úspěch a moc ztrácejí význam,“ dodává.
Nejde mi do hlavy, jak je taková změna osobnosti možná. „Mechanismů účinků psychedelik je víc. Jednak působí na neurochemické rovině, srovnávají hladiny hormonů, dopaminu a serotoninu, což by mohlo závislým pomáhat od abstinenčních příznaků. Na psychologické rovině jde například o intenzivní uvolnění potlačených emocí, katarzi.“
V jádru všeho ale podle Rity bude zvýšení mentální flexibility. Psychedelika umožňují, aby signály, které procházejí po neuronových drahách mozku v zajetých kolejích, vybočily, vydaly se po nezvyklé lince. „Propojí oblasti mozku, které se normálně nespojují.“ Tím se vysvětlují synestezie: na tripu můžete slyšet barvy nebo vidět hmatem. Opakem flexibility je rigidita a ta je, jak mi vysvětluje Rita, typická právě pro pacienty s depresí, úzkostí nebo závislostí.
KLID PŘED SMRTÍ
Psychedelická zkušenost umožňuje změnit perspektivu, uvidět se, jak vás vidí druzí. „Závislí v Takiwasi uváděli, že byli schopní nahlédnout svůj život v budoucnu, viděli, jak dopadnou, když budou dál brát drogy – někdy to obnášelo prožitek vlastní smrti. Pomohlo jim to uvědomit si, že tohle nechtějí.“ Žádná změna ale taky nastat nemusí – když prožitek nezpracujete a skončíte na úrovni zábavných barevných halucinací. „Což je až příliš často jediný důsledek dnešního užívání.“ Jedním z důvodů podle Rity je, že jsou psychedelika nelegální, chybějí objektivní informace o rizicích i návod, jak je užívat bezpečně.
Za důležitý považuje Rita ještě jeden uvažovaný účinek psychedelik: v USA se psilocybin testuje u smrtelně nemocných. „Ukazuje se, že pomáhá překonat strach ze smrti, zbavuje úzkosti.“ U zrodu těchto studií stál po emigraci do USA Stanislav Grof. V šedesátých letech ve Spring Grove Hospital v Marylandu podával LSD lidem se smrtelnou nemocí. Výsledky byly povzbudivé, ale dosud se nepodařilo přesně objasnit, jak ke změně dochází. Gloria, první pacientka, která výzkumem prošla, uvedla, že dokázala plněji prožívat přítomný okamžik. „Další příběhy vyzdvihují význam spirituálního prožitku. Jindy se mluví o prožitku univerzální jednoty, přijetí smrti jako přirozené součásti života nebo zážitku vědomí, které smrtí nekončí. Zajímavé je, že ta zkušenost často zmírní i fyzickou bolest,“ dodává Rita.
Obdobné účinky prokazují dnešní výzkumy u lidí v posledním stádiu rakoviny. „Vidím v tom obrovský smysl a naději pro nevyléčitelně nemocné. Pokud mohou psychedelika usnadnit odchod ze života, stojí za to se jimi zabývat,“ říká Rita.
PRAHA PSYCHEDELICKÁ
V roce 2015 Rita s kolegy a podobně smýšlejícími lidmi založila Českou psychedelickou společnost. Loni se svým týmem v Praze uspořádala pod záštitou Národního ústavu duševního zdraví konferenci Beyond Psychedelics. Přijel i Rick Doblin, šéf Multidisciplinary Association of Psychedelics Studies (MAPS) v kalifornském Santa Cruz, kde probíhají nadějné výzkumy o účincích MDMA, známé jako extáze, v léčbě posttraumatické stresové poruchy. Podařilo se dohodnout spolupráci, výzkum MDMA by měl v roce 2018 běžet i u nás. Rita chce, aby se o psychedelikách začala vést otevřená diskuze. „Můžou být jednou z cest, jak přispět ke zdraví a životní spokojenosti lidí,“ je přesvědčená. Cílem České psychedelické společnosti podle ní je sdružovat odborníky z různých profesí, informovat o skutečných rizicích a přínosech psychedelik. Omezit počet případů, kdy si člověk jejich užitím ublíží. Podporovat výzkum. A zasazovat se o změnu zákonů – mimo jiné tak, aby bylo možné využívat psychedelika v terapii. „Věřím, že během příštích let se to podaří. Do té doby budu studovat využití těchto látek tam, kde je to legální, vzdělávat se v práci se změněnými stavy vědomí a pracovat na výzkumu.“ Ví totiž, že bez vědeckých výzkumů s jasnými výsledky není změna možná.
NEJZNÁMĚJŠÍ PSYCHEDELIKA
LSD
Zkratka pro diethylamid kyseliny lysergové. Látku syntetizoval v roce 1938 chemik Albert Hoffman, její psychedelické účinky objevil náhodně o pět let později, když si roztokem LSD omylem potřísnil ruku. LSD bylo populární v psychedelických výzkumech v 60. letech. Na začátku 70. let léčil duševně nemocné psychoterapií s využitím LSD Milan Hausner, primář na psychiatrické klinice v Sadské u Prahy. Léčba údajně ulevovala hlavně pacientům s neurózami, fobiemi a některými druhy psychóz.
PSILOCYBIN
Aktivní látka obsažená v různých druzích halucinogenních hub, například rodu psilocybe (lysohlávka), panaeolus (kropenatec), stropharia (límcovka) nebo gymnopilus (šupinovka). Právě na psilocybin se vědci v současných psychedelických výzkumech zaměřují nejčastěji. Pomáhat by podle badatelů mohl v léčbě depresí, úzkostí a závislostí.
AYAHUASCA
Halucinogenní odvar ze dvou amazonských rostlin: chacruny, která je zdrojem halucinogenního DMT, a ayahuascy, obsahující inhibitory monoaminooxidázy, které umožňují proniknout DMT do mozku. V centru Takiwasi v Peru se používá k léčbě závislostí.
MDMA
Hovorově extáze. Účinkuje jako kombinace mírného halucinogenu a amfetaminu. Podle některých vědců může být účinná v léčbě posttraumatické stresové poruchy. Nejaktivnější je ve výzkumu MDMA Multidisciplinary Association of Psychedelics Studies v USA, kterou řídí Rick Doblin.
KETAMIN
Anestetikum. V nižších dávkách pacienta neuspí, ale vyvolá halucinace a změněné vnímání. Již dnes se i u nás využívá k léčbě silných depresí, které odolávají jiným medikamentům. Ketamin dokáže pacientovi rychle ulevit, účinek ale zhruba po týdnu vymizí. Vědci se snaží přijít na to, jak efekt prodloužit. Výzkumy naznačují, že by mohl účinkovat i v léčbě závislostí.